Počet stran: 240
Nakladatelství: Ikar
Anotace:
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.
Když tuhle knížku poprvé přinesly do školy spolužačky, ještě jsem ji neznala, ale říkala jsem si, už podle názvu, že to bude nějaká "romantická blbost". Přesto (i když jsem knížku vůbec neměla v plánu číst) jsem se ze zvědavosti koukla na nějaké recenze, ze kterých jsem zjistila, že ta knížka asi tak špatná nebude, naopak bude naprosto skvělá. Proto jsem si ji od kamarádky půjčila.
Knížka je dobře napsaná, dobře se čte a vlastně bych jí dala možná i lepší hodnocení, kdybych od ní tolik nečekala. Absolutně nechápu tuto větu: "Nejvtipnější smutný příběh". Pro mě to bohužel nebylo ani vtipné, asi smutné. A to si myslím, že jsem docela citlivá (například u Titaniku jsem brečela). Knížka byla vážně hezky napsaná, já jsem ale pořád čekala na něco, co mě vážně dojme, na něco, abych si řekla, že je tahle knížka opravdu tak skvělá, jak všichni říkají, nic z toho se ale nedostavilo. Nevím, asi jsem divná..., určitě je mi líto lidí, kteří trpí rakovinou, nebo jinou závažnou nemocí, tahle kniha, ale podle mě dojemně napsána nebyla. Možná si ji zkusím přečíst znovu, později, až budu starší, třeba na ni změním názor. Každopádně teď je to pro mě průměrná oddechová kniha. Doufám, že jsem teď neurazila fanoušky knihy( což jsou asi všichni, kdo ji četli), ale je to můj názor.Jinak bych se ráda vyjádřila k obálkám. Jak originál, tak naše obálka se mi líbí, ani nevím, která více, ale originální se k příběhu podle mě hodí víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat